Simona Rybáková

Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu a následně Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (v ateliéru textilního výtvarnictví). Absolvovala půlroční stáž v oboru textilního designu v Helsinkách – University of Industrial Arts (1990) a stipendijní pobyt na RISD Providence - USA.

Od roku 1996 je českým reprezentantem v exekutivě (do 2009) a ve scénografické komisi mezinárodní organizace divadelníků (OISTAT). V roce 2007 se stala členkou Evropské filmové akademie a v roce 2015 též České filmové a televizní akademie. Na PQ 2011 byla kurátorkou mezinárodní výstavy Extrémní kostým. V roce 2013 obhájila doktorskou práci zaměřenou na alternativy a nové cesty v kostýmním výtvarnictví.

Od absolvování VŠUP pracuje na volné noze nejprve jako textilní výtvarnice. Později se přidala kostýmní tvorba. Díky oborově širšímu vzdělání a zkušenosti z vlastní divadelně taneční skupiny se jí dařilo pracovat v mnoha oblastech kostýmní tvorby a využívat jejich vzájemný vliv a inspiraci.

Divadelními kostýmy se podílela na úspěchu Baletní jednotky Křeč. S tímto souborem a s jeho zakladateli Michalem a Šimonem Cabany je též spjato velké množství jejích divadelních realizací, stejně tak s Operou Mozart, Státní operou a Národním divadlem v Praze a J. Nekvasilem a D. Dvořákem. Kostýmní návrhy vytvořila pro desítky inscenací režisérů Smočka, Nekvasila, Drábka, Datnera, Herze, SKUTR aj. v divadlech v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Oslu, Essenu apod.

Rozsáhlá je její kostýmní tvorba filmová, např. Don Gio (R Cabani), Vratné lahve (R J. Svěrák), …a bude hůř (R P. Nikolaev), Habermannův mlýn (R J. Herz), Post bellum (R J. Brabec), Lidice (R P. Nikolaev), Tři bratři (R J. Svěrák). Navrhuje kostýmy i pro televizní klipy, reklamy a prezentační akce různých firem, stejně tak i pro akce specifické taneční a výtvarné.

V letech 1995-2002 byla stálou kostýmní výtvarnicí pro MFF v Karlových Varech.

Od roku 1983 vystavovala své práce na mnoha samostatných i kolektivních výstavách doma i v zahraničí (např. v Japonsku, USA, Francii, Dánsku aj.). Přednášela na University of Nebraska v Lincolnu, University of Kansas v Kansas City, Ohio State University Columbus, University of Rio de Janeiro, Aalto University Helsinki, USITT v Pittsburgu, Long Beach a Salt Lake City, Tokiu, Soulu Manile a UK.

Iniciovala a zúčastnila se mnoha workshopů pořádaných kostýmní sekcí scénografické komise OISTAT, do jejíhož vedení byla zvolena v r. 2015.

Její práce získaly významná ocenění – např. v r. 1995 obdržela 1. cenu v soutěži Swarowski Award, v témže roce i zlatou medaili za design textilu na Mezinárodním veletrhu Brno, hlavní cenu Zlatou trigu za kolektivní českou expozici PQ 99, Zvláštní uznání za výtvarnou stránku tanečního videa KusPoKusu na Festivalu tance ve Frankfurtu.

V r. 2007 byla nominována na Českého lva za výtvarný počin filmu …a bude hůř a dvě nominace v roce 2014 za filmy Fairplay a Tři bratři proměnila v cenu za nejlepší kostýmy pro poslední ze jmenovaných filmů. Dvakrát byla nominována i v roce 2018 a Českého lva získala za kostýmy k filmu Milada (nominaci měla i za film Po strništi bos).

Významná pro její divadelní tvorbu je hlavní cena za kostýmy na World Stage Design 2013 v Cardiffu.

V Divadle v Dlouhé se podílela na insenacích Racek a Sen v červeném domě.