Jan Nebeský

Jan Nebeský

Vystudoval činoherní režii na DAMU. 1983-85 byl v angažmá v divadle v Hradci Králové (Andrejev: Ten, který dostává políčky, Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Goldoni – Nebeský: Sluha dvou pánů), 1985-89 v pražském Divadle S. K. Neumanna (Goethe – Vostrý: Stella, Ibsen: Přízraky) a v roce 1989 krátce působil v Divadle E. F. Buriana (Strindberg: Věřitelé). Po listopadu 1989 byl angažován v Činoherním klubu, kde působil čtyři roky (Ibsen: John Gabriel Borkman, Euripides – Vostrý: Orestes, Sheppard: Pravý západ). V roce 1994 nastoupil spolu s režisérem a uměleckým šéfem Michalem Dočekalem do Divadla Komedie, aby se tu spolu s ním podílel na vytváření nové podoby divadla (Shakespeare: Hamlet, Strindberg: Sonáta duchů, Calderón: Dcera vichřice, Lagronová: Terezka, Beckett: Konec hry, Ibsen: Stavitel Solness). Od rozpuštění souboru v roce 2002 působí ve svobodném povolání.  Pravidelně spolupracuje s činohrou Národního divadla (Schiller: Úklady a láska, Molière: Don Juan, Shakespeare: Král Lear), Divadlem Na zábradlí (Nebeský – Tobiáš – Dohnal: JE SUIS, Jandl: Z cizoty, Lagronová: Etty Hillesum, Ibsen: Arnie má problém /Když my mrtví procitnem/, Enquist: Blanche a Marie, Tobiáš: Denně /Poníci slabosti/), Divadlem Komedie (Tobiáš: Je na čase, aby se to změnilo, Tabori: Kanibalové, Jandl: Humanisti, Štědroň: Kabaret Ivan Blatný, Kabaret Gočár) a experimentálním prostorem NoD Roxy (Pessoa: Neúplný sen,  Trmíková - Štědroň: Lamento, Tobiáš: NoD Quijote). Pedagogicky působí na DAMU.

Se souborem Divadla v Dlouhé nastudoval Ibsenovy hry Divoká kachna (2007), Eyolfek (2013) a Heda Gablerová (2016).