Kartonový taťka

1.35 h bez pauzy velký sál od 15 let premiéra 25. 1. 2025

Otec, matka a dospívající dcera se chystají na rodinnou návštěvu, aby podpořili ovdovělou příbuznou. Teta ovšem přichází v plné síle v doprovodu syna a s kartonovou atrapou otce. Podává se polévka. Všichni hrají hru na rodinné setkání, koneckonců kartonový host je pozoruhodný společník. Před hlavním chodem si jde lehnout a prvotní rozpaky se mění v kolotoč otázek. Jak sdílet stůl s někým, kdo se zuby nehty drží své iluze? Jak dlouho je možné a správné ji udržovat? Jak dlouho je možné zakrývat realitu? U dezertu už mladá generace pokládá provokativní otázky a fasáda se začíná rozpadat. Do jaké míry potřebujeme (patriarchální) řád a kde je naopak důležitá otevřenost novému? Nejsou z papundeklu (kartonu) i hodnoty a hesla, která si u rodinných stolů potvrzujeme? Otec je mrtvý, ať žije otec!

Fotografie v tiskové kvalitě

Tisková zpráva k premiéře

Tvůrci

Překlad	Tatiana Notinová
Režie	Michal Vajdička
Dramaturgie	Tereza Marečková
Scéna	Pavol Andraško
Kostýmy	Katarína Hollá
Hudba	Michal Novinski
Spoluautor hudby	Ľubomír Gašpar
Pohybová spolupráce	Denny Ratajský

Účinkují

Klára Oltová	Eva
Jan Sklenář	Karel
Magdalena Zimová	Jitka
Štěpánka Fingerhutová	Magda (alternace)
Kristýna Jedličková	Magda (alternace)
Miroslav Zavičár	Hugo

Kolotoč absurdních situací, který během na každý pád vychýlené rodinné návštěvy nabere vskutku turbulentní razanci, zrcadlí naši osobní i společenskou nepoučitelnost, neschopnost oprostit se od vyprázdněných ideálů minulosti, zbavit se stigmat dědictví "začarovaného kruhu" manipulativních iluzí. Jak moc pokřivený hodnotový vzorec předáváme dalším generacím? Do jaké konkrétní podoby si ten náš odkaz asi "poslepují"? Náročnou groteskní stylizaci a černohumornou nadsázku se podařilo prostřednictvím precizní herecké souhry výborně udržet a předat divákům myšlenky hry se všemi valéry hořkosměšnosti tématu, včetně její citelně mrazivé pointy.
Helena Grégrová, redakce i-divadlo

„Ten obraz má krizi!“ Tasnádiho tvorba, která je v maďarských konzervativních kruzích tabu, se vůbec poprvé ocitá na českém jevišti. Debut je to zdařilý po režijní i herecké stránce, přičemž vyzdvihnu K. Oltovou. Silné výkony pětice jsou dalším potvrzením, že Dlouhá je aktuálně z hlediska kvality dramaturgie jednou z nejzajímavějších pražských scén. Kartonový taťka patří k inscenacím, u kterých se sice smějete nad malostí a absurditami, ale zároveň vám zhořkne v puse, protože vidíte denní realitu na poli politickém a rodinném, kde často každý žije jen sám v sobě a pro sebe. Spolu v prostoru, ale sami. Dokážeme ještě v iluzi zahlédnout pravdu?
Kateřina Vodáková, redakce i-divadlo

Přísný otec je tu pořád s námi
Josef Chuchma, divadelní.net

Taťka v nás
Vojtěch Voska, Nadivadlo

Z růže kvítek vykvet nám, radujme se
Jiří P. Kříž

Z krize k roztrhání je všechno vzhůru nohama
Kateřina Lasotová, Studentská parta, web Divadelních novin