1. Úvod
2. O divadle
3. historie divadelního sálu

Historie sálu Divadla v Dlouhé

Budova, ve které dnes sídlí Divadlo v Dlouhé, byla postavena ve stylu art-deco koncem 20. let minulého století, kdy velkoobchodník Ottomar Sušický na místě svých starých domů v Dlouhé a Hradební ulici vybudoval moderní palác. V jeho suterénu se počítalo s velkým kinosálem, ale na návrh divadelního podnikatele Bedřicha Jeřábka došlo ke změně plánu a vznikl sál divadelní. Nové divadlo s názvem Velká opereta bylo otevřeno 4. prosince 1929 americkou operetou Píseň pouště od Sigmunda Romberga na text Otto Harbacha a Oscara Hammersteina, kterou dirigoval osobně Oskar Nedbal. Toto první pražské divadlo věnované výhradně operetnímu žánru řídil do roku 1933 Bedřich Jeřábek, po jeho smrti pak Hugo Kraus, a to do 1. září 1944, kdy byla uzavřena všechna divadla na území protektorátu.

V květnu 1945 scénu převzalo nejprve Národní divadlo pro své Studio a poté Činohra 5. května. V roce 1949 zde začalo působit Městské divadlo pro mládež, jehož zřizovatelem se stalo hlavní město Praha. V roce 1953 bylo přejmenováno na Divadlo Jiřího Wolkra a jako specializované divadlo pro děti a mládež tu hrálo do roku 1995 (od roku 1991 pod názvem Divadlo na Starém Městě).

V roce 1995 hlavní město Praha vyhlásilo konkurs, jehož vítězem se stal tým, který v Dlouhé působil 30 let (ředitelka Daniela Šálková a umělecké vedení ve složení dramaturg Štěpán Otčenášek, režiséři Hana Burešová a Jan Borna). Divadlo bylo po nástupu nového týmu přejmenováno na Divadlo v Dlouhé a svou činnost slavnostně zahájilo 16. listopadu 1996.

V srpnu 2002 veškeré prostory divadla zaplavila a zničila povodeň. Více než rok trvalo vysoušení, asanace a rekonstrukce. Při příležitosti slavnostního znovuotevření divadla 24. října 2003 zavzpomínala na historii budovy její tehdejší majitelka paní dr. Edita Widderová-Sušická. 

◄ ► Stáhnout v PDF