Kamila Polívková
Kamila Polívková vytvořila kostýmní výpravy a scénografie k více než stovce českých i zahraničních inscenací, z nichž mnohé získaly řadu ocenění a hrály se na významných mezinárodních festivalech i scénách. V letech 2004-2012 působila v Pražském komorním divadle v Praze (Divadlo Komedie) pod vedením Dušana D. Pařízka jako kostýmní výtvarnice a scénografka, od roku 2007 pro tento soubor vytvářela také grafický design a fotografie. S režisérem Dušanem D. Pařízkem pravidelně spolupracuje v německy mluvících zemích (Salzburger Festspiele, Deutsches Theater Berlin, Deutsches Schauspielhaus in Hamburg, Schauspielhaus Zürich, Schauspiel Hannover, Schauspielhaus Bochum, Burghteater a Volkstheater Wien, Wiener Festwochen a další). Na počátku divadelní sezóny 2009/2010 debutovala jako režisérka v Pražském komorním divadle vlastní dramatizací románu Thomase Brussiga Hrdinové jako my, uvedenou premiérou v Riverside Studios v Londýně. Pokračovala inscenacemi hry Ödöna von Horvátha Víra, láska, naděje a SAM autorky Kathariny Schmitt. V letech 2021–2022 působila jako kmenová režisérka v pražském Studiu Hrdinů (Den Opričníka, Mileniny recepty, Říše zvířat, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny aj.), kde mimo jiné realizovala ve spolupráci s herečkou Terezou Hofovou dva mezinárodní, česko-islandské divadelní projekty (Skugga Baldur, Měsíční kámen), jejichž premiéry se na Islandu uskutečnily ve spolupráci s Art Museum Reykjavík (Hafnarhús) a Centrem současného performativního umění Tjarnarbíó.
Na scéně Schauspielahus Zürich pro mezinárodní festival Transit Zürich inscenovala hru Darji Stocker Precious, v Národním divadle Brno režírovala adaptaci románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka, a pravidelně spolupracuje s brněnským HaDivadlem (Macocha, Prezidentky, Zeď). V roce 2021 připravila ve spolupráci se svým týmem a s Národním divadlem Praha online projekt – experimentální film na motivy hry Katji Brunner Duchové jsou taky jenom lidi. V pražském Divadle X10 (Divadlo roku 2023) režírovala divadelní adaptaci románu Liona Feuchtwangera Vyhnanství a Bytost Václava Kahudy. Po úspěšném uvedení inscenace hry Ewe Benbenek Juices v Nationaltheater Mannheim v současné době připravuje inscenace pro Schauspiel Köln (Elfriede Jelinek: Asche) a Slovenské národné divadlo v Bratislavě (Katja Brunner: Duchové sú tiež len ludia), v příští sezóně bude inscenovat hru švýcarské autorky Marie Milisavljevic Staubfrau v Schauspiel Leipzig. Od sezóny 2025/26 bude pravidelně spolupracovat s pražským Divadlem v Dlouhé pod vedením Ivana Buraje.
Kamila Polívková získala Cenu Divadelních novin v kategorii Alternativní divadlo sezóny 2015/2016 (Sjón: Skugga Baldur), Cenu Divadelních novin za nejlepší činoherní inscenaci roku 2020 (Werner Schwab: Prezidentky) a Cenu Josefa Balvína za nejlepší inscenaci původně německy psaného textu v roce 2022 (Marlen Haushoferová: Zeď) a 2023 (Lion Feuchtwanger: Trilogie Čekárna, část Vyhnanství). Její inscenace (první uvedení) textu Juices mladé oceňované autorky Ewe Benbenek byla pozvána na prestižní festival Mülheimer Theatertagen 2024. Byla nominovaná na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Scénografie roku 2009, v kategorii Talent roku 2010, na cenu Český lev 2012 za nejlepší výtvarné řešení filmu Odpad, město, smrt a dvakrát na Cenu Marka Ravenhilla (2012 SAM, 2014 Říše zvířat).