Heda Gablerová

Henrik Ibsen

1.45 h bez pauzy Hlavní sál vstupenky

Heda Gablerová

Překlad František Fröhlich   Režie Jan Nebeský   Scéna Jan Nebeský, Jana Preková   Kostýmy Jana Preková   Dramaturgie Štěpán Otčenášek   Světelný design Filip Wiesner   Asistent režie Zuzana Kolomazníková

Z temnoty temně hříchy září

Využijte poslední šanci vidět tuto mimořádnou inscenaci - 1. února bude derniéra.
Na posledních reprízách dostanete navíc program zdarma!

Lucie Trmíková jako Heda Gablerová získala užší nominaci na Cenu divadelní kritiky za rok 2016 v kategorii ženský herecký výkon. Gratulujeme! 

Heda Gablerová je třetí drama Henrika Ibsena, které u nás připravil režisér Jan Nebeský. Stejně jako v předcházející Divoké kachně (2005) a Eyolfkovi (2013) vyšel z překladu Františka Fröhlicha a na inscenaci spolupracoval se scénografkou Janou Prekovou, která navrhla kostýmy a společně s režisérem také scénu. Titulní roli hraje Lucie Trmíková a jejího manžela Jan Vondráček, kteří tak potřetí vytvořili ústřední manželský pár. I další herci už s Janem Nebeským pracovali – Jaroslava Pokorná (Juliana Tesmanová) byla v Divoké kachně netradiční Hedvikou a za tuto postavu čtrnáctileté dívky dostala Cenu Alfréda Radoka. V Divoké kachně účinkoval i Miroslav Hanuš, který v Hedě hraje doktora Bracka. Poprvé s Janem Nebeským spolupracuje Robert Mikluš (Eilert Løvborg), kterého znáte z inscenace Viktor aneb Dítka u moci.

Pod záštitou J. E. Siri Ellen Sletner, velvyslankyně Norského království v České republice

Tisková zpráva k premiéře - Heda Gablerová

Fotografie ve vyšším rozlišení najdete v sekci foto a video pod odkazem fotografie v tiskové kvalitě.

V představení se v souladu s autorským uměleckým záměrem kouří (cigareta na jevišti je dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví rekvizitou).

Heda Gablerová vyšla 16. prosince 1890. Doma v Norsku měla tato hra nejméně pozitivní ohlas ze všech Ibsenových pozdních her. Publikum a kritikové nejistě a zmateně prodlévali nad záhadnou postavou Hedy. List Morgenbladet tehdy hru komentoval následovně: „Když to všechno vezmeme v úvahu, sotva můžeme nazvat Hedu Gablerovou něčím jiným, než hrozným výplodem fantazie, samotným autorem stvořenou strašlivou postavou ženy, která nemá odpovídající vzor ve skutečnosti.“ Navzdory tomu byl o hru velký zájem doma stejně jako v zahraničí. 31. ledna 1891 měla Heda Gablerová světovou premiéru v Residenztheater v Mnichově. Další měsíc následovaly premiéry v Helsinkách, Berlíně, Stockholmu a Christianii. Hra je dnes jedním z nejpopulárnějších Ibsenových dramat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Heda Gablerová není první dravou Ibsenovou hrdinkou. Její předobraz najdeme už v démonické Fúrii v Ibsenově prvotině Catilina i v postavě divoké Hjørdis z historického dramatu z vikinských časů Válečníci na Helgolandu. Jak podotýká Ibsenův životopisec Ivo de Figueiredo, ženské postavy dramatika vždycky fascinovaly, zvláště ovšem inklinoval k těm temným. Heda nicméně obohacuje především galerii výrazných postav z Ibsenových her ze současnosti (tedy her napsaných po roce 1877). Začalo to Norou z Domečku pro panenky a pokračovalo Elidou z Paní z moře. (Nechme pro tentokrát stranou Rebeku z Rosmersholmu, protože to je opravdu případ pro psychologa, jak odhalil koneckonců i Sigmund Freud.)

Nora, Elida i Heda řeší velmi podobný problém – uvízly v manželství, které je omezuje. Noru v první řadě ekonomicky, Elidu psychicky a Hedu po všech stránkách. Heda je tak jistou fúzí těchto přechozích Ibsenových hrdinek. Nebýt neuvážené zpronevěry peněz, které se dopustí naivní Nora, byla by zřejmě tato žena v manželství šťastná. (…) Elida Wangelová naivní není, spíše jde o ženu s hypertrofovaným citovým životem, případně trpící nějakou psychózou. Kvůli tomu ovšem žije v zajetí utkvělé představy, že někde jinde a s někým jiným by jí bylo líp. (…)

Manželství Hedy Gablerové spojuje nedostatky obou předchozích. Dcera generála Gablera byla zvyklá na život na vyšší úrovni, než jaký je jí v současné době schopen nabídnout nepraktický humanitní vědec Jørgen Tesman. Sama je ovšem produktem doby a na svém manželovi je zcela ekonomicky závislá. Očekává se od ní, že bude ozdobou svého muže, bude mu vést dům a rodit děti. Heda se stejně jako většina žen té doby v jejím postavení nemůže realizovat, na rozdíl od Nory však není hloupá a ví, že má schopnost manipulovat, která jí může přinést alespoň přiměřené povyražení. A když se na scénu dostaví nejprve slečna Elvstedová a posléze Eilert Løvborg, s nímž měla Heda v mládí poměr, má novopečená paní domu postaráno alespoň o trochu zábavy, která by ji vytrhla z všeobjímající nudy. „Někdy mi připadá, že mám na tomhle světě vlohy jen k jediné věci. (…) Unudit se k smrti,“ zní jedna z klíčových Hediných replik. (…)

Heda svého muže nikdy nemilovala. Svým manželstvím sledovala jen společenský postup. Doufá, že kromě akademické kariéry udělá její manžel i kariéru politickou. Jenže ouha, Heda není připravená na Jørgenovu nepraktičnost, která vylučuje téměř jakoukoli kariéru, pokud se do hry nezapojí intriky, jak naznačuje doktor Brack. A potom – co s faktory, s nimiž Heda nepočítala? Podobně jako Noru, Hedu vůbec nenapadne, že by ji někdo mohl vydírat. Všechno se komplikuje, i ideální krása, která jediná Hedě ještě zbývá, zvolna bere za své.

(z článku nordistky Karolíny Stehlíkové v programu k inscenaci)

zobrazit více

Účinkují

Lucie Trmíková Heda Tesmanová
Jan Vondráček Jørgen Tesman
Miroslav Hanuš JUDr. Brack
Klára Sedláčková-Oltová Tea Elvstedová
Robert Mikluš Eilert Løvborg
Jaroslava Pokorná Juliana Tesmanová
Marie Turková Berta

Fotogalerie Recenze Partneři inscenace

Aktuální počet repríz 20 Premiéra 21. 5. 2016 Sdílet

Mohlo by vás zajímat Lidská tragikomedie Racek Viktor aneb Dítka u moci

Recenze

Heda Gablerová (Divadlo v Dlouhé)
Vladimír Mikulka, NADIVADLO 1. 2. 2017

Co nám ještě poví paní Heda
Josef Chuchma, Lidové noviny 24.5.2016

Jan Nebeský obnažuje postavy tak, aby v jeho inscenaci Ibsena byly vidět v celé blbosti
Ester Žantovská, Hospodářské noviny 24.5.2016

Nebeského Heda Gablerová v divákovi vyvolává pocit, že sleduje hemžení laboratorních myší
Saša Hrbotický, aktuálně.cz 27. 5. 2016

Heda Gablerová jako komiksová pistolnice
Marcela Magdová, Metro 30. 5. 2016

Heda v izolaci
Lukáš Dubský, i-divadlo.cz

Konceptuální Ibsen?
Jan Císař, Divadelní noviny