Amberville – Plyšoví gangsteři

Mollisan Town je město plyšáků. Plyšová nemluvňata dodávají plyšoví Dodavatelé plyšovým rodičům podle seznamu Mláďat. Všichni chodí do katedrály, kde je duchovně vede plyšový kazatel. Město je barevné a rozlehlé, vládnou mu plyšoví zastupitelé, kteří řídí život plyšáků tak, že nemůže být plyšovější. Existuje však i odvrácená strana tohoto plyšového ráje. Ve čtvrti Amberville existuje Kasino Monokowskij, to vlastní plyšový gangster Holub, a ten se domákne, že jeho jméno stojí na seznamu Smrti... Holub chce být vyškrtnutej! Pověří tím úkolem bývalého člena gangu, plyšového Medvěda. Pokud by ten úkol nezvládl, bude zlikvidována jeho milá plyšová Zaječice… A Medvěd svolává svou starou partu, aby vypátrala, jak to se seznamem Smrti je: Existuje? Kdo ho píše? Lze nějaké jméno vyškrtnout? A kdo je tam ještě mimo Holuba napsanej? Medvěd má málo času a ještě má dvojče: medvěda Teddyho.

Amberville je slavný švédský román, který vyšel v roce 2007 a do češtiny byl přeložen v roce 2012. Chystá se jeho filmové zpracování. Autor je zahalen pseudonymem a historkou, že se snad jedná o vysoce postaveného švédského politika. Příběh Amberville je temný, plyšáci jednají často velmi krutě a záludně, ovšem také jsou plni lásky, ne plyšové ani molitanové, ale lidské, protože plyšáci o sobě přemýšlí jako o lidech… Člověk se občas v tom ztrácí: Je to příběh plyšáků, kteří jednají jako lidé, nebo lidí, kteří vypadají jako plyšáci?

Jan Jirků

Divadelní a televizní režisér Jan Jirků patří mezi nejpozoruhodnější současné tvůrce, kteří se ve světě divadla pro děti a mládež pohybují. Absolvent Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU (2002), kde byl žákem Jana Borny, na sebe výrazně upozornil již během studií – například za studentskou inscenaci Živá voda získal cenu na Skupově Plzni. Hned po absolutoriu se stal uměleckým šéfem v pražském Divadle Minor, které pod jeho vedením zažilo velmi razantní, inspirativní, energickou a v dobrém slova smyslu ambiciózní éru. Jeho tvorbu charakterizuje jevištní setkání herce a loutky, živě hraná hudba na jevišti, poetické obrazy plné metafor, smysl pro jevištní gag a humor vůbec.

Jan Jirků z Minoru odešel v roce 2006 a začal režírovat především v České televizi. S Minorem však zůstal spjat a pravidelně se do něj vrací. Tematicky však opustil pohádkové inspirace a začal se zajímat o významné momenty, epochy a osobnosti z českých dějin (Hon na Jednorožce, Lipany, Zá-to-pek! Bratři naděje). Všechny tyto tituly spojuje zobrazování postav ve vypjatých situacích, které od nich vyžadují hrdinský čin, odvahu a morální pevnost. Zároveň se ve všech inscenacích objevuje nepřehlédnutelný motiv národní hrdosti, nikoli pseudovlastenectví, i jistý patos. Právě v tom je tvorba Jana Jirků v kontextu českého divadla naprosto unikátní.

Upozorňujeme diváky, že se při představení používají výrazné zvukové i světelné efekty. A kromě toho se nám v Amberville rozmohl nový nešvar - sprostá slovíčka. Zacpávejte uši svým ratolestem v pravidelných intervalech!