Stín kapradiny / Divadlo Lampion, Kladno

Mír lesa proťala vášeň dvou hrubých loveckých těl. Bělost květů jahodníku přebarvuje krev překvapené kořisti. Rudolf Aksamit a Václav Kala se shýbají nad srncem, pod prsty mají tělo zvířete, ještě teplé, ještě nádherně napjaté. Ale teď do toho z houští vyrazil hajný a křičí: „Stůj!“

Tohle jsou staré účty. Pytlácká radost se naráz v žilách zastavuje a náhlým přetlakem vyvěrá v lávu rudého vzteku. 

Už vyšlehl oheň msty, puška práskla… Už není cesty zpět. 

Les se uzavírá, stává se útočištěm i vězením, ohraničeným prostorem pro útěk před spravedlností. A před sebou samým.