Jaroslava Pokorná vystudovala herectví na DAMU. Porodila a vychovala dvě milé dcery. Třicet let hrála v Labyrintu (předtím Realistickém divadle, ještě předtím Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého). Poté byla nějakou dobu bez angažmá. Jako host hrála v Divadle v Řeznické, v Kladně a Příbrami. K překvapení mnohých se pustila znovu do studií, tentokrát na katedře autorské tvorby a pedagogiky Ivana Vyskočila. Ve své diplomové práci s názvem Jevit se a být se snažila pojmenovat rozdíl mezi autorským herectvím a běžnou hereckou praxí, se kterou má velké zkušenosti z působení v Realistickém i dalších divadlech. V Dlouhé si zahrála nejdříve dvě velké role matek: první z nich byla praštěná, ale okouzlující Meg v inscenaci Mámení mysli. V té druhé roli bloudila po jevišti i hledišti jako maminka J. A. P. v Kabaretu Undine (slovy kritika „s odzbrojující autenticitou plnou nesmělosti a bezradné rozechvělosti“). Srdce zarytých milovníků Terryho Pratchetta si získala rolí dobrosrdečné a požitkářské Stařenky Oggové v inscenacích Soudné sestry a Maškaráda čili Fantom Opery (na jevišti mimo jiné zpívá proslulou „Ježčí píseň“). V naprosto odlišné roli jste ji mohli vidět v inscenaci detektivky Agathy Christie Past na myši - nesnesitelná šťouralka paní Boylová si přímo koledovala o to, aby byla zavražděna. Zcela mimořádným úkolem Jaroslavu Pokornou pověřil hostující režisér Jan Nebeský, když ji obsadil do role čtrnáctileté Hedviky v inscenaci Divoká kachna. O tom, že se s touto výzvou vypořádala nad míru úspěšně, svědčí vedle diváckého i kritického ohlasu také Cena Alfréda Radoka za ženský herecký výkon roku.