Ja malkáč

Ľubo Dobrovoda

60 minut bez pauzy Divadelní kavárna - nečíslováno

Ja malkáč

Režie Slovenská sekce Divadla v Dlouhé   Výprava David Deutscha a kolektiv

Náhled do soužití jedné česko-slovenské rodiny očima pětiletého kluka

Slovenská sekce Divadla v Dlouhé (Martin Matejka, Martin Veliký, Peter Varga a Magdalena Zimová) připravila adaptaci slovenského bestselleru Ľuba Dobrovody Ja malkáč. Původní scénické čtení se přes prázdniny proměnilo v regulérní komorní inscenaci, je teď o něco delší a scénicky plnohodnotné.

Pokus o náhled do soužití jedné česko-slovenské rodiny očima pětiletého kluka koncem 60. let 20. století. Střet generací, jazyků a kultur ve středoevropském prostoru, ohraničeném Modrou u Bratislavy, Bratislavou a Jabloncem nad Nisou. Co všechno může přinést život v domácnosti, kde otec mluví slovensky, matka česky a babička záhoráckým nářečím a každý každého nenávidí.

"Autor čestne vyhlasuje, že táto kniha nevyšla na politickú, ale ani spoločenskú objednávku. Za autorom nestojí žiadna lóža, hoci, niekoľko jeho známych už deložovali. To je pravda. Za autorom nestojí ani žiadna veľká obec. Dokonca ani obec malá. Žiaľ, ani taká malá dedinka ako Bzí, v ktorej autor ani nikdy nebol. A to, prosím, bol už takmer v každej riti. Čím však nechce povedať, že by Bzí bola riť. Iba dáva na obdiv svoju scestovanosť..."

Poslední uvedení v Divadle v Dlouhé 20. prosince 2009, od ledna 2010 bude inscenaci uvádět Divadlo v Řeznické.

zobrazit více

Účinkují

Martin Veliký Malkáč
Magdalena Zimová Mama
Peter Varga Tatko
Martin Matejka Stará mama
David Deutscha Soused, Bicyklista aj.

Recenze Ceny vstupenek

Aktuální počet repríz 15 Premiéra 11. 2. 2009 Derniéra 20. 12. 2009 Sdílet

Recenze

Malkáč vyrostl do krásy
(Tomáš Kůs, ČRo)

Dramatizace knihy Ľuba Dobrovody Ja Malkáč se jako první u nás ujala "silná slovenská sekce" Divadla v Dlouhé. Z původního scénického čtení vzniklo přes prázdniny plnohodnotné představení, které lze díky textu i jeho inscenaci, za níž stojí herci Martin Veliký, Peter Varga, Magdalena Zimová a Martin Matejka, označit za léčbu humorem... 
Na tomto představení se totiž může lehko stát, že zažijete, co jste v divadle dlouho nezažili. Nebývalá uvolněnost a neformální atmosféra divadelní kavárny v Dlouhé se ruku v ruce snoubí s přirozenou touhou dělat to, co samotné herce baví nejvíc, a to je hrát, co mají sami rádi, popřípadě se podepsat ještě pod režií jako kolektiv. Takováto příležitost může být pro herce očistou a relaxem od celosezónního profesionálního repertoárového nasazení. Když se navíc podobná snaha potká s tak dobrým textem, je již více než pravděpodobné, že dobrá věc se podaří. Není se tedy co divit, že se přes prázdniny proměnilo scénické čtení Malkáče v regulérní představení.
Příběh, vyprávěný pohledem malého kluka (na roli si přímo smlsnul Martin Veliký), se odehrává "za totáče" v Bratislavě na konci 60. let. Nejedná se o žádné drama, ani o hřebejkovský sladkobol. Nejblíže má Dobrovodův román asi k Hrdému Budžesovi Ireny Douskové - ne náhodou neméně úspěšně zdramatizovanému titulu. Spíš se setkáváme s prostou a "hoci pravdivou" výpovědí, která staví nejen na bravurně zvládnutých dialozích, ale i na zřetelně vyrýsovaných charakterech, jenž autorovi poskytly prostor pro desítky vtipných "hlášek". Ty však ve výsledku nepůsobí v žádném případě plytce. Je to především tím, že tohle zhusta napsal, nebo by mohl psát, náš vlastní rodinný život v tehdejší politické konstelaci. Tu Dobrovodův hrdina často reportuje z odposlouchávání dospělých: "Taťka totiž hercem je, akorát teď nedělá herce, ale blbce..."
Skoro všichni jsme to zažili. Kdo by neměl babičku, která každé Vánoce naříká, že to jsou stejně její poslední? Humor zkrátka často vzniká nejsnadněji právě tam, kde to nejlépe známe, pokud na situaci dokážeme nahlédnout jinýma (třeba dětskýma) očima: "Černoši jsou dost hrozní, skoro všichni chlapi se jich bojíme. Zajímavé je, že ženské ne," říká s očima navrch hlavy malý Malkáč. Otec (bývalý herec) vypíná hruď: "Ty nevidíš jakou já mám postavu?" "To máš! Ale do loutkovýho divadla," uzemňuje jej okamžitě matka.
Vyprávění přímo z dětské postele se dramaticky střídá, nebo přímo přechází do hraných scén, což je samo o sobě motorem představení. Pravdivý pohled na svět dětskýma očima, kdy se všechno zdá velké, a v noci se vám dobývají do pokoje kostlivci, se střídá s citlivým vnímáním věcí kolem vypravěče, přičemž oknem do světa je rodina. I za použití minimálních prostředků - na scéně si herci vystačí jen s jednou postelí, se tvůrcům daří díky humorným zkratkám a hereckým výkonům vytvořit dokonalou iluzi popisované atmosféry. Několikrát skoro jako byste byly s nimi na rodinné procházce po bratislavském korzu nebo na výletě autem.
Dobrovoda si nejednou v textu dovolil ironicky popíchnout typickou slovenskou hrdost, potažmo ublíženectví: "Nám Slovákům všichni ubližují!", vzápětí ale vtipně chladí hlavy: "Slováci jsou nejlepší. To jsme totiž my! Akorát maminka je Češka, ale když nemluví, vypadá jako normální člověk."
Závěrečná personifikace česko-slovenských vzájemných vztahů, kdy přece jen dojde k rozvodu a Malkáč se odstěhuje s matkou do Čech, je popisována s nadhledem autorovi vlastním: "Když babička nadávala mamce, mamka taťkovi a taťka mě, mamce a babičce, byli jsme šťastní."

Mýtus o šťastném dětství
(Markéta Dolníčková, Divadelní noviny)

Slovenský všeuměl, exhibicionista, vtipný vypravěč, vyznavač kulturistiky a majitel směnáren Ľubo Dobrovoda se zviditelnil v roce 2003 díky úspěchu v literární soutěži. Dva roky poté vydal vzpomínkovou knihu Ja malkáč, která se stala hitem a kterou představila české veřejnosti „slovenská sekce“ Divadla v Dlouhé formou scénického čtení. Dobrovodovy vzpomínky na dětství v Bratislavě jsou strhujícím proudem vtipných postřehů. Svět, který popisuje bezprostředně očima předškoláka (tedy „malkáče“), se jeví jako velmi krutý. Rodinné rozhovory jsou sprškou nadávek, nenávistných urážek, pomlouvání, zdrojem potyček a traumat. Dobrovoda se na své nejbližší ale dokáže podívat s takovým nadhledem, že se jen stěží můžete přestat smát. V Dlouhé text zdramatizovali, zkrátili do šedesáti minut a rozehráli do prostoru vymezeného postelí, která je malkáčovým pelíškem, nenáviděným nočním vězením, jídelním stolem i naleštěným autem. Titulní roli svěřili Martinovi Velikému, jenž úlohu chlapce pojal bez pitvoření a s akcentem na udivenou polohu dítěte – pozorovatele a bezpředsudečného glosátora. Magdalena Zimová hraje jeho českou matku, energickou a věčně nespokojenou v neustálých půtkách s protivnou tchýní (Martin Matejka), případně s manželem, slizkým mudrlantem (Peter Varga). V odpovídajícím duchu nadsázky je „čtení“ okořeněno mírně přehnanými kostýmy, parukami a líčením. Aby zábavy nebylo málo, vystoupil po premiéře autor, který s podivuhodnou samozřejmostí usurpoval pozornost diváka a spustil takovou spršku historek a žvástů rozbíhajících se divokými asociacemi do široka, že nemohl nechat diváky na pochybách o autentičnosti svého opusu. K všeobecnému překvapení se začal svlékat a děkovačku tak dokončil jen ve spodním prádle a plovacím kruhu s kačenkou. Zábavná neuvěřitelnost a podezření z mystifikace provází jak Dobrovodův text, tak i jeho bezprostřední vystoupení. Dobře tak, že nám v Divadle v Dlouhé nezapomenutelného „malkáče“ objevili.

Velkáč Dobrovoda dobyl Prahu s Malkáčem
Do Divadla v Dlouhé vtrhl jako uragán autor odkojený mlékem a strdím žírných vinic Modry
(Jiří P. Kříž, Právo)

Ľubo Dobrovoda, Slovák od Modry, smršť vtipů a bonmotů. Aby prorazil bariéru, která začíná oddělovat slovenskou kulturu od české, o to se vytrvale stará jiný Ľubo: Feldek. Dobrovoda, autor vynikajících knížek Ja malkáč a Ja velkáč vtrhl do Česka jako uragán. A rovnou do Divadla v Dlouhé, kde „slovenská sekce“ souboru představila Malkáče. Jiné scény zaváhaly. Připomenu první setkání s Dobrovodou: v klidové zóně dálnice smrti - v Melikaně na 84. kilometru. Tam můžete potkat třeba Emílii Vášáryovou, která si u stádečka koz opakuje roli z Albeeho Koza aneb Kdo je Sylvie. A také Feldeka s „velkáčem“. Oba již před dvěma lety hledali scénu, která by se dramatizace knížky Ja malkáč ujala.
Napadlo nás tehdy hradišťské Slovácké divadlo. Knížku jsem pak principálovi Stránskému poctivě předal. Dramaturgické plány se ale dělávají na pětiletku dopředu. Pospíšit si dokázali jen v Dlouhé. Česká premiéra scénického čtení Ja Malkáč před týdnem přinesla výživné ovoce. Obě Dobrovodovy knížky stojí v blízkosti Poláčkových Bylo nás pět, Uhrova filmu Keby som mal pušku, ještě slavnější Robertovy Knoflíkové války nebo Hrdého Budžese Ireny Douskové. A jsme doma. V Dlouhé můžete vidět stejně roztomilé pokračování Budžese - Oněgin byl Rusák. Něco jako Dobrovodův Velkáč.
Už se vám rozjasnilo? Svět kolem nás očima puberťáků. Umí ho zachytit jenom autoři, kteří si z dětství pamatují úplně všechno. A oživí nám časy dávno minulé tak, že se nám z očí řinou slzy osvobozujícího smíchu. Dobrovoda vypravuje o době všelijak nelehké navíc krásným, tak trochu západoslovenským a hodně záhoráckým nářečím.
Takže nakonec ještě typové příbuzenství s Ostravakem Ostravskim. A možná vlastně je to vazba nejužší, protože autorovo vypravování, to je zemitá, nic nezastírající, nepřetvařující se poezie: lidová a zároveň intelektuální.
Premiéra Ja malkáč - to byla demonstrace síly, totiž slovenského humoru a zdravé sebeironie, jak nám už bohužel chybí třeba ten ve ventilacích Dočolomanského nebo Satinského, a jak nás chválabohu ještě zahřívá Štepkův z Radošiny. V Dlouhé nechyběl samozřejmě Feldek, ale ani třeba Jakubisko. Už se uvažuje o zfilmování velkého malkáče.
Tlumočit Dobrovodův humor mohou identicky, abych zdůraznil odbornost této stati, právě jen v Dlouhé, a to ještě jen její slovenská avantgarda, která se s ním ztotožní nejlépe. Martin Veliký (Malkáč), Magdalena Zimová (Mama), Peter Varga (Tatko) a Martin Matejka (Stará mama) jsou boží. Jejich výkon po duchu předlohy ještě prodloužila popremiérová promluva samotného Dobrovody, klauna z časů, kdy i Češi mívali komiky namísto bavičů.

Ceny vstupenek


Počet prodávaných míst: 60
Plná cena vstupenky: 220 Kč
Cena zlevněné vstupenky pro studenty a seniory: 160 Kč
(počet zlevněných vstupenek je omezen)
Vstupenky pro ZTP a ZTP/P: zdarma

Na toto představení bohužel nelze umožnit bezbariérový vstup. 

MÍSTA NEJSOU ČÍSLOVÁNA!