Autoři textu >>
Herrman Jablokoff a mnozí další

Večer písní v jidiš s accordeonem, klarinetem a Karlem Poláčkem

Nové pojetí koncertu jidiš písní - dynamičtější a autentičtější, neboť accordeon a klarinet jsou nástroje bytostně spjaté s židovskými písněmi a k silnému výrazovému rukopisu přímo vybízejí. Jsou to nástroje klezmerů, šumařů, kteří hráli v hospodě, na dvoře, na ulici. Dodávají těmto písním nezapomenutelné kouzlo hudby pro bohaté i pro chudé a vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru.

Připomeneme také Karla Poláčka, který ve svých jedinečných povídkách zachoval mluvené slovo, kterým mluvila předválečná židovská populace. S úžasným vtipem, lehkostí a dokonalou znalostí prostředí - neboť to bylo jeho prostředí - nás přivádí do světa, který chceme připomenout.  Oživuje tím i naše vzpomínky!

V zájmu těch, kteří jsou dosud nepopsaným listem papíru, spěchám, abych hned na začátku zdůraznil: jidiš a hebrejština jsou dva naprosto rozdílné jazyky. Znalost jednoho z nich neposkytne nikomu ani základní znalost druhého. Ovšem, jidiš používá písmena hebrejské abecedy, používá i značnou míru hebrejských slov a píše se - podobně jako hebrejština - zprava doleva. Ale v zásadě se jidiš a hebrejština od sebe liší právě tak, jako angličtina a francouzština; tyto dva jazyky mají rovněž společnou abecedu, mají velmi četná společná slova a oba se píší zleva doprava. „Jidiš“ také není synonymem k „židovský“. „Jidiš“ je název jazyka. „Židovský“ jazyk neexistuje. Židé nemluví „židovsky“ právě tak, jako Kanaďané nemluví kanadsky nebo baptisté baptisticky. Ale nezalhávejme si: v evropských zemích se používá „židovský“ jako synonymum pro „jidiš“. Koneckonců, „jidiš“ pochází z německého „jüdisch“, což znamená „židovský“, a i v samém jazyce jidiš znamená toto slovo „židovský“. Nezbývá, než některé skutečnosti prostě přijmout.
(Z knihy Leo Rostena: Jidiš pro radost v překladu Oty Ornesta)

Další informace najdete na http://hanafrejkova.wz.cz/

8. repríza pořadu, tentokrát ve zcela novém pojetí!

fotogalerie >>